Vítkův hrádek / Vítkův kámen

  25km     50 minut  

Nejvýše položený hrad v čechách(1053m.n.m.) s největší dochovanou obytnou věží tzv. donjonem    o rozměrech 17,5x14m  nabízí nejkrásnější výhledy na Šumavu, Lipno, Novohradské hory a za příznivého počasí také na Alpy v Rakousku. 

Vybudováním střeženého hraničního pásma a vojenské pozorovatelny byla po 2.světové válce až do roku 1990 návštěva tohoto místa znemožněna.

Hrad byl opět zpřístupněn vřejnosti po 60 letech  v roce 2005 u příležitosti 200.výročí narození A.Stiftera.Celou opravu zabezpečilo Občanské sdružení Vítkův Hrádek jako symbol "vzájemnosti"     a jeho cílem bylo nejen obnovení významné kulturní památky,ale ale i vytvořit místo setkávání česky a německy mluvících lidí na rozhraní tří států - Česka,Rakouska a Německa.

Zajimavostí je,že zde byl v roce 1394 krátce vězně panskou šlechtou král Václav IV.,syn krále Karla IV. a také toto kouzelné místo navštívil v roce 1861 korunní princ Rudolf,syn císaře Františka Josefa.

Vítkův Hrádek(Wittinghausen) byl založen v pol.13.stol. Vítkem z Krumlova jako správní středisko kolonizovaného území a jako strážní hrad obchodní stezky z Rakous do Čech.

Po vymření krumlovské větve Vítkovců přešel hrad v roce 1302 do vlastnictví Rožmberků.

Roku 1602 poslední rožmberský vladař Petr Vok ve finanční tísni prodává krumlovské panství 

i s Vítkovým hrádkem císaři Rudolfu II. a ještě  roku 1621 je na hradě císařská posádka.

Roku 1622 přechází z rukou Ferdinanda II. do vlastnictví štýrského rodu Eggenbergů.

V roce 1719 získávají eggenbergský majetek knížata ze Schwarzenberku až do roku 1945.

Od roku 1948 až do 1989 byl Vítkův Hrádek využíván armádou jako hláska protivzdušné obrany ,nezadržitelně chátral a byl v havarijním stavu předán obci Přední Výtoň,která ho v tomto stavu pronajala Očanskému sdružení Vítkův Hrádek,které nejdříve nechalo zpracovat studii na využití Vítkova Hrádku,následoval stavebně technický a stavebně historický průzkum vč.rešerší.Dále bylo provedeno změření hradu a hradeb a byl dokončen archeologický průzkum.

Na základě těchto podkladů byla zpracována projektová dokumentace na statické zajištění hradu       podle které byly zahájeny záchranné práce. Byla zabezpečena statika věže tzv.donjonu,vstupní části  a bastionů.V roce 2004 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce při které byla celá věž obestavěna lešením a mohlo proběhnout dozdění všech vypadaných částí zdiva,vyspárování vnitřní i vnějších zdí,byly dostavěny scházející části koruny do které byl vložen po celé obvodu železobetonový věnec,který byl zaklopen žulovými krycími deskami.V témže roce byla do věže vestavěna vyhlídková plošina. V letech 2005 až 2006 byly dokončeny opravy hradeb a jejich zadrnování.V období 2007 až 2009 byly dobudovány kiosky ve věži hradu na prodej vstupenek a občerstvení.Celkové investice  na opravy dosáhly téměř 22 mil.Kč.Od této doby probíhá na základě pasportizace schválené Odborem pam.péče v Č.Krumlově opětovné spárování hradeb,věže a zároveň každoroční nátěry konstrukce vyhlídkové plošiny.

V současné době má Občanské sdružení Vítkův Hrádek za cíl vybudovat v bývalé konírně galerii ze života na obou stranách hranice.Předpokládané náklady činí 2,5 mil.Kč.

Pro svoji z daleka viditelnou polohu na nezalesněném hraničním hřebeni a bohatou historii se stal Vítkův Hrádek romantickým inspiračním zdrojem malířů a spisovatelů.

Adalbert Stifter (1805 - 1868) sem zasadil děj Hvozd i svého stěžijního románu Vítek a zvěčnil i podobu hradu na svých obrazech.

Básník Adolf Hejduk(1835 - 1923) věnoval tomuto místu dvě díla - Dřevorubec a Pod Vítkovým Kamenem.

Během roku probíhá na Vítkově Hrádku množství kulturních akcí.V letošním roce oslavíme desáté výročí otevření a zpřístupnění hradu vřejnosti s bohatým kulturním programem dne 4.7.2015.